Staticko-dynamická zátěž na lidskou páteř vzrůstá díky její vertikální poloze, což způsobuje zrychlování jejího stárnutí. Negativní změny se u mnohých lidí projevují nejdříve na ploténkách, dokonce je můžeme pozorovat i u dvacetiletých.
Degenerativní změny v páteři se vysvětlují následujícím způsobem: Tlumení nárazů při chůzi, běhu, skákání se uskutečňuje na úkor meziobratlových plotének — chrupavkovitých vložek, nacházejících se mezi jednotlivými obratli. Chrupavčitá ploténka je vytvořena ze zevního fibrózního prstence a tekutého gelovitého jádra.
Fibrózní prstenec tlumí nárazy udržujíc gelovité jádro uprostřed obratle. Stárnutím vlákna fibrózního prstence slábnou, trhají se a vzdálenosti mezi obratli se zmenšují. Proto se tělesná výška člověka s věkem zmenšuje. Při natržení fibrózního prstence se tvoří trhliny, skrze které pak gelovité jádro „vylézá“. Takto vzniká vyhřeznutá ploténka. Sloupec obratlů uložených nad sebou pak vytváří páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha. Z ní pak kostěnými otvory, tvořenými sousedním horním a spodním obratlem, vystupují nervové kořeny, dále se dělící na nervy, vedoucí až k jednotlivým tělesným orgánům.
Vyhřeznutá ploténka tlačí na nervové vlákno, dráždí jej a vyvolává tak zánět míšního kořene.